Je začátek nového školního roku a všude se vyrojily reklamy na jazykové školy. Zní to logicky a lákavě: Chcete se naučit anglicky? Přihlaste se do kurzu, choďte jednou dvakrát týdně na hodinu a za nějaký čas budete anglicky mluvit jako když bičem mrská. A když nic jiného, aspoň vás to přinutí se angličtině občas věnovat, protože sami se nedokopete. Tak jasně, je to lepší než nic, ale buďme k sobě upřímní: ani sebelepší učitel v kurzu vás anglicky nenaučí, dokud to nevezmete do vlastních rukou a neuděláte si z učení návyk. Dejte mi chvilku a dozvíte se, jak se do toho pustit třeba hned dnes – a vůbec přitom nebudete muset překopávat svůj obvyklý program.
Asi nejsem první, kdo tvrdí, že lepší než dvě hodiny týdně prosezené v kurzu, je učit se každý den aspoň chvilku. Jenže jak se přinutit tu chvilku denně najít a angličtině ji věnovat, když nemáte dost pevnou vůli?
Mýtus: na pravidelné učení angličtiny potřebujete pevnou vůli
Tenhle mýtus vyvrátím jako první: na pravidelné učení angličtiny pevnou vůli nepotřebujete. Je to dokonce přesně naopak: pokud to rvete vůlí, je naprosto jisté, že dříve či později selžete. Zdroje pevné vůle se vyčerpávají příliš rychle a je rozhodně lepší si je šetřit pro důležitější příležitosti.
A jak tedy na to, když ne silnou vůlí? Na učení angličtiny se potřebujeme zvyknout tak, aby se stala naprosto běžnou součástí našeho života. Tak, jako si bez velkého rozhodování ráno čistíme zuby, automaticky zamykáme dveře bytu, když z něj odcházíme, nebo si uvaříme kávu po příchodu z práce. Prý až 40% toho, co během dne uděláme, jsou takového automatické činnosti. A z angličtiny prostě potřebujeme vytvořit právě takový návyk.
Life happens…
Když se rozhodnete se do učení pustit a opravdu chcete udělat velký pokrok, jste hodně motivovaní a chcete se angličtině věnovat naplno. Takže si třeba řeknete, že se budete učit anglicky každý den hodinu. Na téhle vlně odhodlání je dobré se svézt a můžete tak opravdu zaznamenat rychlé výsledky. Skrývá to ale v sobě jedno riziko: že nasazené tempo nebudete schopni udržet – protože „life happens“. A pak každý den, když vám nevyjde celá hodina, kterou jste si předsevzali, máte pocit, že jste selhali a jste sami ze sebe zklamaní. A abyste se téhle pravidelné frustraci vyhnuli, nakonec to dost možná vzdáte.
Tiny habits: Tak malý návyk, že nelze neuspět
Jestli už tuhle zkušenost máte, anebo tušíte, že by to tak dopadlo, zkuste na to tentokrát jít z druhé strany. Zvolte si jako cíl něco tak malého, že při tom nejde selhat. Něco, co zvládnete za tři pět minut. Zkuste „a tiny habit“. Tak malý návyk, že při něm selhat nejde.
Vyberte si takovou aktivitu, ke které nejsou potřeba velké přípravy. Ideální jsou proto třeba aplikace na telefonu, v počítači a taky samozřejmě staré dobré knížky. Do pěti minut se vám vejde zopakování 20 slovíček v readlang, jeden textík z 10x English, nebo přečtení jedné stránky v knížce.
Až si tu svou aktivitu vyberete, je potřeba promyslet, kam s ní. Tedy – kdy se jí budete věnovat. Spoléhat se na to, že si někdy během dne vzpomenete, všeho necháte a půjdete se pár minut učit, je nereálné. Mnohem spolehlivější je přilepit tuhle studijní chvilku k něčemu, co už tak jako tak každý den děláte.
Formulujte si to třeba takhle nějak: Vždycky když postavím vodu na kafe, než se uvaří, zopakuju si slovíčka. Nebo: Pustím počítač a jako první věc si poslechnu jednu nahrávku z 10x English. Nebo: Vždycky, když si půjdu večer lehnout, nastavím budík a pak si přečtu jednu stránku v anglické knížce. Pokud potřebujete nápovědu, abyste si vzpomněli, nalepte si třeba na kávovar, počítač či budík lepík s připomenutím.
Názory na to, kolik dní potřebujete určitou věc opakovat, aby se z ní stal pravidelný návyk, se liší a pohybují se někde mezi 20 a 66 dny. Vyzkoušejte sami, kde se na téhle škále budete pohybovat.
Zachrání vás 5 minut denně?
Možná si říkáte, že 5 minut denně vaši angličtinu stejně nevytrhne. A vlastně máte pravdu. Na osvojení si cizího jazyka jsou potřeba stovky hodin práce a po pěti minutách denně by vám to trvalo patnáct, dvacet let. Ani to vlastně není tak špatné, protože spousta lidí začala s angličtinou právě před těmi patnácti – dvaceti lety a pořád jsou na úrovni věčných začátečníků. Perspektiva několika dekád učení samozřejmě nijak lákavá není. S tím párminutovým cvičením nám ale jde o vybudování pravidelného návyku a zároveň o nastavení laťky, kterou je možné překonávat nejen první týden, ale opravdu dlouhodobě.
Když se vám podaří tenhle první krok, stane se učení angličtiny běžnou součástí vašeho života a možná ani nebudete potřebovat žádný čas navíc. Pak můžete k tomuto základu přidávat další aktivity. Zvednout to z pěti minut na patnáct či kromě čtení knížky začít pravidelně taky něco v angličtině poslouchat, už bude mnohem snazší. I tady ovšem platí doporučení zvyšovat dávky jenom opatrně a raději učení rozdělit na kratší, stravitelnější úseky než se snažit o hodinovou seanci.
Držte se toho, že nemusí pršet, jen když kape.
Takže: zavlažujte pravidelně 🙂
================================================================
***Klikněte TADY a nechte YouTube, ať vám dá vědět o všech nových videích
================================================================
PŘIDEJTE SE do naší facebookové skupiny a mluvte taky anglicky bez obav
================================================================
