Nikdo z nás nemá času tolik, kolik by si přál. A všichni občas zatoužíme po nějaké zázračné metodě, díky které by nám cizí jazyk naskákal do hlavy snadno a rychle.
Jenže nic takového neexistuje, takže se můžeme octnout v situaci, kdy do odjezdu zbývá už jen pár dní a my neumíme nic. Kolik se toho dá ještě zachránit? Dá se toho zvládnout víc, než otázka „Jak se máte“?
Vyzkoušela jsem na vlastní kůži, jestli vůbec má smysl snažit se osvojit si alespoň něco, když máte na studium jen tři dny, a před cestou do Itálie jsem udělala tenhle pokus.
Italsky jsem se nikdy předtím neučila, takže jsem to musela vzít opravdu z gruntu. Na druhou stranu jsem ale měla výhodu v tom, že mluvím španělsky, a tak pro mě italština nebyla tak úplně neproniknutelná.
